Prostřednictvím této aktuality Vám přinášíme informace o legislativních novinkách v pracovněprávní oblasti. Ačkoli nedávno přijatá novela zákoníku práce, která poměrně zásadním způsobem zasáhla do způsobu fungování mnohých zaměstnavatelů, nabyla účinnosti teprve před pouhými dvěma měsíci a pár dny, na obzoru se již objevily další dvě jeho novely, které určitě stojí za Vaši pozornost.
Nejdříve Vám krátce připomeneme změny, které přinesla novela zákoníku práce účinná od 1. října 2023 (a v části až od 1. ledna 2024):
- komplexní úprava pravidel práce na dálku aneb „home-office“;
- posílení postavení zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti;
- návrat tzv. další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví;
- změny v doručování;
- rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele.
Zatímco drtivá většina změn nabyla účinnosti již počátkem října tohoto roku (připomínáme, že přechodné období pro uzavření písemných dohod o práci na dálku skončilo k 1. listopadu 2023), novinka v podobě dovolené pro „dohodáře“ se v praxi projeví až od začátku roku nového. Zaměstnavatelé tedy mají ještě pár týdnů na to, aby se na tuto změnu pečlivě připravili.
Podrobnější popis všech změn, které novela přinesla, naleznete na naši webových stránkách pod tímto odkazem. V této souvislosti je také bezesporu třeba zmínit i změny, které přinesl tzv. konsolidační balíček, jejichž shrnutí z pohledu pracovněprávního naleznete zde a z pohledu DPH a dalších dopadů do oblasti farmacie pak zde.
Jak však bylo výše zmíněno, v legislativním procesu se aktuálně nacházejí (mimo jiné) další dvě novely zákoníku práce, které mohou do pracovněprávní oblasti potenciálně přinést následující změny.
- Zrušení povinného písemného rozvrhu dovolené
Jedna z připravovaných novel zákoníku práce by měla přinést poměrně důležitou novinku v podobě zrušení povinnosti zaměstnavatele sestavovat písemný rozvrh dovolené. Důvodem má být především to, že se jedná o povinnost spíše formálního charakteru, která zaměstnavatele pouze zbytečně zatěžuje. Lze předpokládat, že pohnutkou pro zrušení uvedené povinnosti je i navýšení finanční a administrativní zátěže zaměstnavatelů v souvislosti s nově zavedeným nárokem „dohodářů“ na dovolenou.
Legislativní proces této novely (dostupné zde) je v současné době na samém počátku, kdy jej čeká projednání na vládní úrovni.
- Opětovné změny v oblasti práce ve zdravotnictví
Druhá novela navazuje na dohodu mezi lékaři a vládou, která by měla představovat pomyslné ukončení sporů ohledně přesčasů a odměn ve zdravotnictví. Součástí této dohody by měl být závazek vlády zajistit opětovně zrušení tzv. další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví a současné zavedení pomyslné alternativy tohoto institutu. Konkrétně by se mělo jednat o možnost toho, aby vybraní zaměstnanci ve zdravotnictví mohli „legálně“ odpracovat až 24 hodin (12 hodin směna + 12 hodin přesčas) v rámci 26hodinového období. Zjednodušeně řečeno by se jednalo o „posvěcení“ nynější praxe mnoha zdravotnických zařízení, v nichž (nejen) lékaři v rozporu s nynější verzí zákoníku práce běžně slouží až 24hodinové směny. Podle důvodové zprávy k novele by se však nemělo jednat o běžnou záležitost, ale o krajní řešení přicházející v úvahu pouze ve výjimečných a předem neplánovaných případech.
Tato novela (dostupná zde) již úspěšně prošla Poslaneckou sněmovnou a nyní ji čeká projednání Senátem.
