Prostřednictvím této aktuality Vám přinášíme čerstvé informace týkající se stavu legislativního procesu připravované novely zákoníku práce.
Novela byla ve čtvrtek 27. července 2023 projednána v Senátu, který se nakonec usnesl na jejím vrácení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Jeden z nich se týká účinnosti návrhu zákona, která by měla (až na určitě výjimky) nastat k 1. lednu 2024. Druhý, bezesporu významnější pozměňovací návrh, se týká velice diskutované povinnosti zaměstnavatele rozvrhovat předem pracovní dobu i u zaměstnanců pracujících na základě DPP a DPČ. Podle sněmovní verze novely byl zaměstnavatel bez dalšího povinen i „dohodářům“ rozvrhnout pracovní dobu a seznámit je s týdenním rozvrhem pracovní doby nejpozději s třídenním předstihem (pokud se nedohodnou na jiné době seznámení). Senát však nyní navrhl, aby se zaměstnavatel mohl s těmito zaměstnanci dohodnout i na tom, že pracovní doba vůbec rozvrhována nebude.
Nyní se nabízí především dvě možnosti toho, jak by mohla vypadat finální verze novely. První variantou je odsouhlasení senátní verze (včetně výše uvedených pozměňovacích návrhů) Poslaneckou sněmovnou. Druhou možností je přehlasování horní komory, v důsledku čehož by k prezidentovi putovala původní sněmovní verze bez výše uvedených změn.
Pro Váš přehled níže přikládáme souhrn těch nejdůležitějších změn, které by novela měla do oblasti pracovního práva přinést.
- Home office
Jednou z nejzásadnějších novinek je bezesporu komplexnější právní úprava práce na dálku, a to především výslovné zavedení povinnosti uzavření písemné dohody o práci na dálku v případě, kdy má zaměstnanec vykonávat práci „z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele“. Neméně důležitou změnou má být i částečná paušalizace nákladů, které musí zaměstnavatel v souvislosti s prací na dálku zaměstnanci hradit. Výše této částky bude určena vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí na základě údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Podle důvodové zprávy k návrhu by měla tato částka dosahovat výše 2,80 Kč za každou započatou hodinu práce.
- Pružné uspořádání práce
V návaznosti na evropskou legislativu se novela podrobněji věnuje formám tzv. „pružného uspořádání práce“, mezi které patří i práce na dálku. Připravovaná novela jde v tomto ohledu tak daleko, že ukládá zaměstnavatelům povinnost umožnit zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší 9 let či kupříkladu těhotné zaměstnankyni výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
- DPP & DPČ
V neposlední řadě je třeba zmínit oblast dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo také „DPP a DPČ“. Zde považujeme za důležitou pro praxi především navrhovanou povinnost zaměstnavatele předem rozvrhnout zaměstnancům pracujícím „na dohodu“ pracovní dobu a seznámit je s týdenním rozvrhem pracovní doby nejpozději v 3denním předstihu. Podle senátního pozměňovacího návrhu by však měl mít zaměstnavatel možnost se se zaměstnancem domluvit na tom, že se tato povinnost neuplatní.
Další poměrně zásadní změnou je zakotvení nároku na dovolenou, která by měla „dohodářům“ náležet dokonce za stejných podmínek jako zaměstnancům v hlavním pracovním poměru!
Za pozornost stojí i navrhované právo zaměstnance, který byl u jednoho zaměstnavatele v posledních 12 měsících zaměstnán na základě DPP či DPČ v souhrnu nejméně 180 dnů, požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel by pak měl povinnost na takovou žádost zaměstnance písemně reagovat
- Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví
Daný institut umožňuje, aby vybraní zaměstnanci rámci v nepřetržitého provozu spojeného s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče (nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby) vykonávali na základě dohody se svým zaměstnavatelem další práci přesčas nad rámec limitů stanovených zákoníkem práce.
Další průběh legislativního procesu samozřejmě i nadále bedlivě sledujeme.
