Vážené dámy, vážení pánové,
prostřednictvím této právní aktuality bychom Vám chtěli připomenout blížící se účinnost letošní větší novely zákoníku práce, jejíž převážná část vstoupí v účinnost k 01.01.2021. Přehled těch nejdůležitějších novinek naleznete níže.
Pro úplnost je třeba upozornit, že část novely vstoupila v účinnost již 30.07.2020. V této právní aktualitě tak pro větší přehlednost naleznete jak již účinné změny, tak i ty, které nastanou až s příchodem nacházejícího roku. Účinnost každé změny je označena datem v závorce.
1. Sdílené pracovní místo (účinnost 01.01.2021)
Jednou z nejvýznamnějších novinek je zavedení tzv. sdíleného pracovní místa jakožto „moderního“ institutu pracovního práva zajišťujícího větší flexibilitu pracovněprávních vztahů. Podstatou sdíleného pracovního místa je umožnění toho, aby se zaměstnanci s kratší týdenní pracovní dobou střídali na jednom pracovním místě. Pokud jde o praktickou realizaci tohoto institutu, s předmětnými zaměstnanci (dvěma či více) bude třeba uzavřít dohodu o sdílení pracovního místa. Zaměstnanci se rovněž dohodnou na tom, jakým způsobem se budou na daném pracovním místě střídat, tak aby každý z nich na základě tohoto společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Konkrétní (společný) návrh rozvrhu pracovní doby budou tito zaměstnanci povinni předložit zaměstnavateli minimálně v týdenním předstihu.
Jak bylo již výše předestřeno, v důvodové zprávě novely je navrhovaná úprava odůvodněna zejména větší flexibilitou pracovněprávních vztahů „s cílem sladění rodinného a pracovního života“. Konkrétně tak lze předpokládat, že by institutu sdíleného pracovního místa mohly využívat kupříkladu zaměstnankyně (popř. zaměstnanci) vracející se do práce po mateřské či rodičovské dovolené (uvedené by mělo vést k tomu, aby jim byl umožněn pozvolnější návrat do zaměstnání, aniž by to nepřiměřeně omezovalo jak plnění jejich rodičovských povinností, tak potřeby zaměstnavatele).
2. Nový způsob počítání dovolené (účinnost 01.01.2021)
V oblasti dovolené dochází k zásadnější změně, od níž si zákonodárci slibují přehlednější a spravedlivější výpočet dovolené. Jedná se o vymezení dovolené hodinami, které se odvíjí od pracovní doby, kterou je zaměstnanec u zaměstnavatele povinen odpracovat. Konkrétně, v případě zaměstnance se standardní stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin, který má nárok na 4 týdny dovolené v roce, bude nárok na dovolenou prakticky činit 160 hodin. Odpadá tak dosavadní spojení dovolené s jednotlivými odpracovanými dny. To totiž bylo jednak poněkud matoucí (jelikož u zaměstnanců s kratší pracovní dobou se mohly týdnem rozumět např. jen tři či jiný počet dnů), jednak leckdy nespravedlivé, protože u různých zaměstnanců s kratší pracovní dobou se mohl reálný počet dnů dovolené, na které jim vznikl nárok, lišit, byť by třeba za týden odpracovali stejný počet hodin. Dovolenou pak bude nově možné čerpat i přímo po hodinách, s čímž souvisí i skutečnost, že zaměstnavatel bude moci zaměstnanci určit dovolenou v rozsahu kratším, než je délka směny zaměstnance (zde však pouze se souhlasem zaměstnance). Rozsah takto určené dovolené nesmí klesnout pod polovinu délky směny.
Další změnou v této oblasti je poměrné prodloužení dovolené v případě, že zaměstnanec odpracuje za kalendářní rok více než (předpokládaný) 52násobek týdenní pracovní doby.
3. Změny v oblasti doručování písemností (účinnost 30.07.2020)
- Doručování do datové schránky
Jednou z dílčích změn v oblasti doručování bylo zavedení možnosti doručování zaměstnanci prostřednictvím datové schránky (pokud s tímto zaměstnanec vyslovil souhlas). Stejnou možnost pak má i zaměstnanec ve vztahu k zaměstnavateli, a to opět za předpokladu, že zaměstnavatel s doručením do datové schránky vysloví souhlas. Zde je však třeba současně upozornit na to, že novela zákoníku práce rozlišuje dva rozdílné okamžiky (fikce) doručení podle toho, komu je písemnost doručována. Pokud totiž zaměstnavatel doručuje zaměstnanci, považuje se písemnost za doručenou uplynutím 10. dne od doručení (pokud se zaměstnanec do datové schránky nepřihlásí dříve), při doručování zaměstnavateli se však písemnost považuje za doručenou již okamžikem, kdy je dodána do datové schránky zaměstnavatele.
- Osobní doručování zaměstnanci na pracovišti
Další novinkou je výslovná deklarace upřednostnění osobního doručování písemnosti zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti. Tato varianta byla preferována i v době před touto změnou, nicméně novela výslovně stanoví jiný způsob doručení jen v případě, nebude-li osobní doručení vůbec možné.
- Doručování zaměstnanci na jím sdělenou adresou
Poslední významnou novinkou je úprava povinnosti zaměstnavatele při doručování písemnosti zaměstnanci na jeho adresu. Dříve byl zaměstnavatel povinen doručovat na poslední jemu známou adresu zaměstnance, nově je povinen doručovat zaměstnanci na poslední adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil. Současně pak došlo k prodloužení doby, po kterou je písemnost v případě jejího nepřevzetí zaměstnancem uložena na poště, a to z původních 10 pracovních dní na 15 kalendářních dní.
V souvislosti s novelou zákoníku práce pak považujeme za důležité zmínit i další novinku zasahující do oblasti pracovněprávních vztahů (s předpokládanou účinností v únoru 2021), kterou přináší tzv. daňový balíček. Konkrétně se jedná o zavedení tzv. stravenkového paušálu, díky němuž budou moci zaměstnavatelé nově poskytovat svým zaměstnancům příspěvek na stravování i v peněžní formě (a nebudou tedy omezeni na možnosti poskytování stravenek či dotovaného závodního stravování). Podmínky poskytování příspěvku však zůstávají z daňového pohledu stejné. Daňový balíček již úspěšně prošel Parlamentem a byl zaslán prezidentovi k podpisu – ten však balíček dle nyní dostupných informací nevetuje, avšak ani nepodepíše, což by v praxi znamenalo to, že by měl být zkraje ledna roku 2021 zveřejněn ve Sbírce zákonů.
Pokud byste měli ohledně novely zákoníku práce jakékoli dotazy, určitě se na nás obraťte.
S úctou,
Libor Štajer