S ohledem na blížící se účinnost nařízení (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb nebo také nařízení o digitálních službách (zkráceně DSA) a množící se dotazy k jednotlivým povinnostem dle DSA jsme pro Vás připravili tuto právní aktualitu, která stručně shrnuje dopady tohoto nařízení pro české společnosti.
Primárním cílem přijetí DSA bylo snadnější potírání nelegálního obsahu napříč internetem. Nařízení DSA, jak bylo nakonec přijato, se týká velmi širokého okruhu subjektů, které různým způsobem umožňují uživatelům ukládat a případně i zveřejňovat libovolný obsah.
Nařízení o digitálních službách již nabylo účinnosti pro velké online platformy, avšak od 17. února 2024 bude účinné i pro všechny ostatní poskytovatele digitálních služeb, a to bez ohledu na jejich velikost.
Dle DSA je možné poskytovatele digitálních služeb rozdělit takto:
- poskytovatelé zprostředkovatelských služeb (= služeb informační společnosti, které se výlučně týkají přenosu informací anebo ukládání informací včetně ukládání dočasného),
- poskytovatelé hostingu (= skupina zprostředkovatelských služeb, která se týká ukládání informací na žádost subjektu),
- online platformy (= hosting, který se týká veřejného šíření informací, ledaže je činnost nepodstatnou s ohledem na hlavní službu platformy a je tak pouhým pomocným prvkem),
- velmi velké online platformy (online platformy, jejichž dosah je významným podílem obyvatel EU – vždy pokud dojde k překročení 45 miliónů uživatelů měsíčně (10% obyvatel EU)).
Pro každou z výše uvedených skupin stanoví DSA odlišný rozsah povinností, které jsou přehledně shrnuty také na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.
Zajímavostí je, že definice hostingu obsažená v DSA umožňuje poměrně široký výklad, dle které by se toto nařízení vztahovalo v podstatě na jakoukoliv službu, která umožňuje uložení dat včetně dalšího sdílení, tedy například i na službu diskuzního fóra či poskytování recenzí.Jak se bude výklad a praktická aplikace DSA dále vyvíjet, budeme samozřejmě dále sledovat. Nicméně, obecně lze říci, že DSA užívá některé pojmy jiným způsobem, než je v praxi zažito, a proto předpokládáme, že bude docházet k názorovým střetům ohledně dopadu jednotlivých povinností dle DSA.
Členské státy jsou povinny zajistit, aby maximální výše pokut činila dle jednotlivých deliktů až 6 % ročního celosvětového obratu poskytovatele služeb. V České republice bude příslušným orgánem dozoru Český telekomunikační úřad. Dosud však nedošlo k přijetí českého prováděcího zákona.
Základní body ke zvážení pro dodržení DSA a předcházení sankcím v této oblasti:
- Je nutné posoudit, zda poskytované služby spadají do působnosti DSA, což je možné dovodit například i při provozu diskuzního fóra či ukládání uživatelských zkušeností, zpětné vazby apod.
- V případě, kdy se jedná o pouhé služby ukládání dat, je nutné přijmout podmínky moderování obsahu a odstraňování nelegálního obsahu.
- U vybraných poskytovatelů služeb informační společnosti bude nutné stanovit kontakty pro orgán dozoru a uživatele služeb.
- U služeb poskytovaných nezletilým osobám je nutné zajistit přehledy informací srozumitelnou formou.
Na druhou stranu nařízení DSA stanovuje i případné výjimky z odpovědnosti. Například pokud poskytovatel služby informační společnosti spočívající v ukládání informací neví o nelegálním obsahu, který nahraje uživatel služby, nenese za takový obsah odpovědnost. Povinností každé společnosti však je, pokud se o nelegálním obsahu dozví, podniknout kroky k jeho odstranění nebo znepřístupnění.
V případě jakýchkoliv dotazů k výkladovým stanoviskům v této oblasti, konkrétním doporučením k zajištění souladu či jiným bodům právní úpravy jsme k dispozici.
