Ve dnech 11. a 12. března 2025 proběhlo na 131. schůzi Poslanecké sněmovny druhé čtení návrhu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (sněmovní tisk 849) a návrhu zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění (sněmovní tisk 847), o jejichž legislativním procesu jsme Vás informovali již v předchozích aktualitách.
Poslanci v rámci obecné i podrobné rozpravy věnovali komplexní novele poměrně velké množství času a byla k ní nahrána řada pozměňovacích návrhů. Pozměňovacím návrhům se nevyhnul ani návrh zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků. V této aktualitě Vás seznámíme s těmi nejzajímavějšími z nich.
- Návrh zákona č. 48/1997 Sb. – tzv. „velká komplexní novela“
Novela řeší řadu oblastí s cílem zlepšit efektivitu systému veřejného zdravotního pojištění a zlepšit dostupnost hrazené péče. Kromě toho se významně dotýká také řízení o stanovování cen a úhrad léčivých přípravků u VILP, orphan, PZLÚ a podobných přípravků, cenového referencování, hloubkových a zkrácených revizí či přílohy č. 2.
Značné reakce vyvolal pozměňovací návrh ministra financí Stanjury, jehož předmětem je nové znění § 39h odst. 1. Na základě této úpravy by zdravotní pojišťovny již nehradily nemocnicím přípravky do výše jejich maximálních cen, jak bylo o návrhu hovořeno v rozpravě, ale dle skutečně vysoutěžených cen. Dle názoru ministra má být poskytovatel zdravotních služeb odměňován za poskytování zdravotních služeb, čímž rozhodně není přijímání bonusů z nákupu léčiv. Tím podle ministra dochází k navyšování hospodářského výsledku poskytovatelů na úkor zvětšování deficitních tendencí v systému veřejného zdravotního pojištění. Naopak např. poslanec Phillip vnímá stávající úpravu za přínosnou pro nemocnice, jelikož je podle něj motivuje k soutěžení léčiv.
Odpůrci pozměňovacího návrhu argumentují snížením motivace nemocnic soutěžit „co nejlépe“ a možnou likvidací malých zdravotnických zařízení. Pojišťovny se podle nich s nemocnicemi obvykle dohodnou na určitém podílu na rozdílu mezi cenou, za kterou nemocnice nakupuje a za kterou poté účtuje pojišťovně, tudíž ztráta pojišťoven není tak dramatická, jak tvrdí ministr Stanjura. Farmaceutické firmy se vlivem této úpravy musely přizpůsobit tržnímu tlaku a poskytovat konkurenceschopné ceny.
Jisté emoce vyvolal i pozměňovací návrh zakotvující možnost širšího rozhodování pojištěnce v oblasti péče o zdraví. Návrh umožňuje, aby zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění nehrazené i zdravotní a další služby, které na přání pojištěnce překročí rozsah hrazených služeb, byly v rozsahu překračujícím úhradu z veřejného zdravotního pojištění pojištěnci poskytnuty za přímou úhradu. Navrhovaná úprava je nastavena tak, že varianta péče, kterou pojištěnci poskytovatel (resp. jeho ošetřující lékař) na základě posouzení jeho zdravotního stavu doporučí jako vhodnější a účinnější než varianty ostatní, bude plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Poslanec Fifka načetl jako pozměňovací návrh nový proces stanovování úhrad nepovinných vakcín (proti pneumokokům, meningokokům, HPV, chřipce, klíšťové encefalitidě atd.), který je již projednáván v paralelně projednávaném sněmovním tisku 868 jakožto senátní návrh zákona s navrhovanou účinností od 1. dubna 2025. Toto se zjevně již nestihne a přijetí úpravy v rámci pozměňovacího návrhu poslance Fifky by znamenalo její účinnosti od 1. ledna 2026. Oproti senátnímu návrhu obsahuje pozměňovací návrh poslance Fifky nový odst. 13 v nově navrhovaném ustanovení § 39db (Zásady pro úhradu léčivých přípravků určených k imunizaci), v němž je popsán postup přehodnocení efektivity přípravků ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv na podnět Ministerstva zdravotnictví v případě významných změn epidemiologických nebo klinických dat (např. významný pokles účinnosti vakcíny, nepřiměřené náklady nebo dostupnost účinnější alternativy).
Další pozměňovací návrhy se věnují například zjednodušení úhrady péče porodních asistentek z veřejného zdravotního pojištění nebo programům podpory zdraví, které by dobrovolně zaváděli zaměstnavatelé.
Účinnost novely je navrhována od 1. ledna 2026.
- Návrh zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků
Cílem návrhu je vyčlenit kategorizační strom zdravotnických prostředků ze zákona „48“, což by mělo zaručit jeho rychlejší a efektivnější novelizace.
Pozměňovací návrhy se věnují dvěma problematikám.
V prvním případě se jedná o pozměňovací návrh skupiny poslanců okolo Víta Kaňkovského. Tento pozměňovací návrh má za cíl umožnit pojištěncům bezproblémové užívání jejich elektrických invalidních vozíků (EIV) hrazených z veřejného zdravotního pojištění minimálně po celou dobu trvání jejich směrné užitné doby bez ohledu na to, zda se v konkrétním případě nachází vozík v majetku pojišťovny (cirkulace) nebo v majetku pojištěnce. Změna je realizována nastavenými podmínkami pro úhradu oprav EIV hrazených z veřejného zdravotního pojištění, které přecházejí kvůli doplatku jejich ceny vyšším než 2 000 Kč přímo do vlastnictví pojištěnců (jejich úhradového limitu).
Další pozměňovací návrhy se zabývají úhradami v souvislosti s diabetem, navrhuje se například následující:
- doplnění preskripčního omezení dotčených úhradových skupin – kromě diabetologa endokrinologa by tyto skupiny shodně obsahovaly také internistu a praktického lékaře;
- změna úhradového limitu u skupiny 05.02.05.01:
- u pacientů s diabetem 2. typu z 35 553,57 Kč ročně na 34 785,57 Kč ročně;
- u pacientů s diabetem 1. typu ze 41 888 Kč ročně na 47 450 Kč ročně;
- úprava indikačních omezení pro pacientky v těhotenství a dětské pacienty – rozšíření úhrady glukózových senzorů.
Poslanci v rámci 131. schůze stihli projednat také sněmovní tisk 833, tj. novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví.
Nyní bude následovat projednání tisků ve Výboru pro zdravotnictví, kde bude probíhat další diskuze a přijímání stanovisek k pozměňovacím návrhům.
Legislativní proces pro Vás budeme i nadále pečlivě sledovat.
V případě jakýchkoli dotazů či připomínek týkajících se daného tématu jsme Vám plně k dispozici.