Ve spolupráci s kolegyněmi z daňově – účetní společnosti ECOVIS FACTA a.s. bychom Vám prostřednictvím této aktuality rádi v kostce shrnuli obsah a dopady tzv. konsolidačního balíčku do oblasti farmacie.
Novela, jejímž předmětem je tzv. konsolidační balíček (dostupná zde), již byla schválena Poslaneckou sněmovnou a nyní ji čeká projednání v Senátu. Níže popsaný stručný přehled změn je zpracován k datu odeslání novely na pořad schůze Senátu, takže nelze vyloučit změny a úpravy, nicméně vše pečlivě s kolegyněmi z ECOVIS FACTA a.s. sledujeme a budeme Vás dále informovat o případných změnách. Návrh zákona přináší i další změny týkající se například výše daně z příjmů právnických osob nebo problematiky spojené s pracovním právem. O těchto novinkách Vás budeme podrobněji informovat v jedné z následujících aktualit.
Tou nejdůležitější změnou, kterou balíček přináší do oblasti farmacie, je redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty, včetně změny pravidel určení sazby DPH u zdravotnických prostředků. Předmětná změna zákona o dani z přidané hodnoty spočívá ve snížení počtu daňových sazeb. Původní tři sazby (21 %, 15 % a 10 %) budou nahrazeny dvěma sazbami (21 % a 12 %). Tato redukce sazeb je doprovázena rozsáhlými přesuny vybraného zboží a služeb mezi jednotlivými sazbami.
V oblasti léků a zdravotnických prostředků dojde ke sloučení stávajících snížených sazeb (15 % a 10 %) a toto zboží bude podléhat nové snížené sazbě 12 %. Zároveň dochází ke změně podmínek pro zatřídění do snížené sazby DPH, a některé zdravotnické prostředky, které nyní byly v základní sazbě DPH, tak budou podléhat sazbě snížené. Pro určení správné sazby daně u zdravotnických prostředků bude nadále nutné se řídit kódem celní nomenklatury a dalšími podmínkami uvedenými v příloze k zákonu o dani z přidané hodnoty.
S ohledem na tyto změny v daňovém režimu a klasifikaci třídění zboží na základě nových sazeb jsme připraveni poskytnout Vám konkrétní informace o sazbě DPH dle účinného znění od 1. 1. 2024.
Zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 12 % u léků může mít dopad i do smluvních vztahů mezi farmaceutickou společností a zdravotní pojišťovnou. Nejčastěji se tak může stát u těch smluv, kde závazek zní na cenu pro konečného spotřebitele (např. smluvní typy smlouvy o ceně a smlouvy o dohodnuté ceně či tzv. DKC neboli smlouva o dohodnuté konečné ceně léčivého přípravku hrazeného z veřejného zdravotního pojištění při poskytování lůžkové péče). Stejně tak přichází zmiňovaný dopad v úvahu v případě sjednaných tzv. budget-capů, kdy může dříve dojít k naplnění limitů, pokud budou koncové ceny kvůli zvýšení sazby DPH vyšší a dříve se tak může uplatnit povinnost zpětné platby.