MONITORING - Novinky v autorském právu a regulaci reklamy

Autorské a mediální právo

Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů

Obsah: Novela reaguje na obrovské množství zájmu o filmové pobídky. Nová úprava umožňuje řízení o registraci pobídkového projektu přerušit do doby, kdy Fond získá disponibilní prostředky, které k plnému krytí předpokládané výše filmové pobídky postačují. Dosavadní situace umožňuje pouze zastavit příjem žádostí o registraci pobídkového projektu, což způsobuje paralýzu filmového podnikání a odliv zahraničních zakázek.

Stav: Již vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Celé znění a přehled legislativního procesu návrhu naleznete zde.

Legislativní posun v AI Actu

Dne 9. prosince 2023 dosáhly Evropský parlament a Rada EU politické dohody o aktu o umělé inteligenci (tzv. AI Act), tj. byla nalezena shoda v základních aspektech návrhu. Evropský parlament zdůraznil nutnost transparentního využívání AI, zejména pokud jde o obsah chráněný autorským právem a vytváření manipulativního obsahu, např. deep fake. Lze tak očekávat, že AI Act bude obsahovat požadavek, aby provozovatelé AI měli potřebnou technickou dokumentaci, respektovali autorská práva v EU a zveřejňovali komplexní shrnutí s podrobnými údaji o použitých tréninkových datech.

Více o tématu naleznete zde.

Autorství k dílu vytvořenému umělou inteligencí – S.Š. vs. TAUBEL LEGAL – První rozsudek o umělé inteligenci v ČR!

S.Š. vytvořil s použitím umělé inteligence pro TAUBEL LEGAL obrázek, a to pouze pomocí příkazu „vytvoř vizuální zobrazení dvou stran, které podepisují obchodní smlouvu ve formálním prostředí, například v konferenční místnosti nebo v kanceláři advokátní kanceláře v Praze. Ukaž pouze ruce.“ Společnost TAUBEL LEGAL následně začala předmětný obrázek využívat na svých webových stránkách v rámci své podnikatelské činnosti. S.Š ale ke zveřejnění obrázku na webu nedal svolení a domáhal se jako jeho autor toho, aby společnost TAUBEL LEGAL obrázek ze svých webových stránek stáhla.

Městský soud v Praze se v rozsudku vyjádřil tak, že umělá inteligence sama o sobě nemůže být autorem, a to s ohledem na nesplnění podmínek ustanovení § 5 autorského zákona. Autorem může být pouze fyzická osoba, jíž umělá inteligence zajisté není.

Pro doplnění pak závěrem uvedl, že „obrázek vytvořený umělou inteligencí nepředstavuje autorské dílo podle § 2 AZ, neboť nesplňuje pojmové znaky autorského díla. Neboť se nejedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti fyzické osoby – autora. Žalobce sám osobně dílo nevytvořil, to vzniklo pomocí umělé inteligence, a v řízení nebylo prokázáno na základě jakého konkrétního zadání. Co se týče samotného zadání, které údajně mělo být podkladem pro následný obrázek vytvořený umělou inteligencí, lze hovořit o námětu díla či eventuálně myšlence, které však samy o sobě nejsou autorským dílem dle. § 2 odst. 6 autorského zákona. Autorské právo je právem absolutním příslušející individuálně určené sobě, pokud předmětný obrázek nevytvořil žalobce osobně, ale byla ztvárněna umělou inteligencí, nemůže se již z podstaty věci jednat o autorské dílo. Soud tedy má za to, že uvedený obrázek není autorským dílem, natož autorským dílem žalobce.“

Rozsudek zatím není pravomocný.

Celé znění rozsudku naleznete zde.

Limity parodie – ČEZ, a. s., vs. Greenpeace Česká republika, z. s.

Spolek Greenpeace upravil původní reklamní spot ČEZ s názvem „Rozsvícení vánočních stromů“ tak, že do něj přidal záběry poškozených, suchých a vykácených lesů a lesních požárů, které doprovodil textem o tom, že ČEZ svojí činností škodí životnímu prostředí. ČEZ proti tomuto brojil a tvrdil, že spot je užitý neoprávněně a že došlo k neoprávněnému zásahu do jeho práv. Městský soud v Praze dal nejprve za pravdu ČEZu a prohlásil, že na použití díla ČEZu neplatí žádná zákonná výjimka a Greenpeace spot není novým dílem.

Ústavní soud však nyní potvrdil názor Nejvyššího soudu, když konstatoval, že ve spotu Greenpeace jde o snahu upozornit někoho jiného s nadsázkou či ironií na dopady činnosti ČEZu na životní prostředí. Samotný spot ani způsob jeho šíření nemohly zavdat pochybnosti o parodickém významu spotu a myšlence, kterou zosobňuje.

ČEZ je tak povinen snést únosnou míru kritiky své činnosti, a to i za použití parodie. Spot v obecné rovině upozorňoval na otázku ochrany životního prostředí, která zejména v posledních letech – v souvislosti s probíhající změnou klimatu a s jejími dopady na společnost – nabírá na naléhavosti. Obsahem spotu byla věcná kritika ČEZu, nikoliv například výzva k násilí.

Celé znění nálezu naleznete zde.

Reklama

Novelizace právních předpisů v oblasti reklamy – zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

Obsah: Tato novela mění zákon o regulaci reklamy, a to tak, že nově je u reklamy na tabákové výrobky v souvislosti s nákupem tabákových výrobků zakázáno nabízet nebo naznačovat bezplatné nebo jiné výhody, a to zejména ve formě nabídky jakéhokoli zboží, služeb, množstevních slev nebo jiných pobídek. Tato novinka je účinná od 1. ledna 2024.

Aktuální znění zákona naleznete zde.

Také ozdravný balíček na rok 2024 přinesl mnoho změn, mezi něž patří mj. změny ve zdanění cen z reklamních soutěží a slosování. V současné době jsou ceny z reklamních soutěží a slosování osvobozeny od daně z příjmů, a to za předpokladu, že jejich hodnota nepřevyšuje 10 000 Kč. Přesáhne-li hodnota ceny uvedenou částku, podléhá cena srážkové dani, a to v plné výši. Daň ve výši 15 % je pak povinen srazit a odvést organizátor soutěže.

Novela zákona o daních z příjmů tento limit zvyšuje z původních 10 000 Kč na 50 000 Kč. Daný limit se stejně jako doposud posuzuje samostatně pro každou výhru. Srážkovou daň ve výši 15 % tak nově musí srazit a odvést organizátor soutěže, v níž cena přesahuje částku 50 000 Kč.

Aktuální znění zákona naleznete zde.

Rada pro reklamu – Soukromý stěžovatel vs. Angry Beards s.r.o.

Stěžovateli vadilo, že reklama produktu Angry Beards užívá ve své reklamě mimo jiné slovní spojení „má koule“. Stěžovatel se domníval, že reklama je urážlivá nejen pro lidi s odlišnou sexuální a genderovou orientací, ale i pro všechny, pro něž se jedná o citlivé téma.

Členové Arbitrážní komise se většinově shodli v názoru, že předmětná reklama etický Kodex neporušuje. Arbitrážní komise konstatovala, že videospot se v konečném důsledku nevyhraňuje urážlivě ani diskriminačně k žádné z cílových skupin. Obrat „má koule“ je podle nich obecně srozumitelný a používaný v běžné řeči, a jeho použití tudíž lze v reklamě pokládat za přiměřené.

Jedná se o rozhodnutí v rámci samoregulace, tzn. v rámci souboru pravidel přijatých subjekty reklamního průmyslu, které se zavázaly těmito pravidly dobrovolně řídit.

Celé znění rozhodnutí naleznete zde.

Ochrana osobnosti

Jména politiků lze parodovat v rámci oprávněné kritiky – Tomio Okamura vs. CZECH NEWS CENTER, a.s.

V tomto vleklém sporu se politik Tomio Okamura dožadoval zadostiučinění za to, že ho časopis Reflex v několika článcích označil jako „Pitomia“. Nejvyšší soud se však zastal časopisu Reflex, jelikož označení Pitomio neshledal jako protiprávní. Tomio Okamura podle soudu musí jakožto politik snést větší míru kritiky než běžní občané, a to i protože sám užíval silné a hanlivé výrazy a vyzýval k nekorektnosti. Soud však zdůraznil, že vždy záleží na kontextu, v jaké je označení Pitomio použito. Označení Pitomio lze užívat například v rámci oprávněné kritiky, ale nikoliv jako samoúčelné a zesměšňující. Soud proto zdůraznil, že je nezbytné, aby média velmi pečlivě zvažovala případné další použití výrazu „Pitomio“.

Celé znění rozsudku naleznete zde.

Zásah do pověsti právnické osoby uveřejněním pravdivé informace – PENTA INVESTMENTS LIMITED vs. Česká televize

Společnost PENTA INVESTMENTS LIMITED žalovala Českou televizi za to, že v rámci jedné ze svých reportáží uvedla nepravdivé informace o tom, že je daná společnost zapletena do korupčních aktivit. Předmětem reportáže byla výstavba velkého developerského projektu v samotném centru hlavního města Prahy. Nejvyšší soud se postavil na stranu České televize, když konstatoval, že reportáž ČT byla ve veřejném zájmu, pod který stavba v památkové rezervaci Prahy nepochybně spadá, a uvedené informace navíc ani nebyly jednoznačně vyvráceny jako nepravdivé. Současně ochrana pověsti právnické osoby nesměřuje k tomu, aby bylo možno o dotčené osobě uveřejňovat pouze pozitivní či pochvalné informace. ČT tak jednala v rámci ústavně chráněného svobodného projevu a nedošlo k protiprávnímu zásahu do pověsti PENTA INVESTMENTS LIMITED.

Celé znění rozsudku naleznete zde.

Zveřejňování záznamů z policejních akcí. Bild GmbH & Co v. Německo.

Německý deník Bild zveřejnil dva články, které informovaly o policejním zásahu v nočním klubu poté, co se zákazník (D.) choval agresivně vůči zaměstnanci klubu. Společně s články zveřejnil bild.de kamerové záznamy, kde bylo vidět, jak kolem D. stojí několik policistů a násilím ho sráží k zemi. Jeden z policistů (P.) byl zachycen, jak D. udeřil policejním obuškem. Poté, co se policista P. obrátil na soudy, nařídil německý soud deníku Bild zdržet se publikování videa, které by obsahovalo nerozmazaný obličej policisty P.

ESLP zdůraznil, že přestože se policista P. nedopustil ničeho protiprávního a požívá práva na ochranu své osobnosti, přesto má jako policista (tj. jakožto člen veřejných složek) sníženou míru ochrany oproti běžným občanům. Rozhodnutí německého soudu by jinak mohlo vést k obecně nepřijatelnému zákazu jakéhokoli budoucího zveřejňování neupravených snímků policistů při výkonu služby bez jejich souhlasu. Zveřejnění videa deníkem Bild tak ESLP nepovažoval za protiprávní.

Celé znění rozsudku (v anglickém jazyce) naleznete zde.

Osočení influencera z kolaborantství – Tomáš Etzler vs. Jordanka Jirásková

Tomáš Etzler se měl původně omluvit influencerce Jordance Jiráskové za to, že ji na sociální síti označil jako kolaborantku a prokremelskou svoloč. Toto rozhodnutí však Městský soud v Praze změnil a rozhodl, že se omlouvat nemusí, jelikož tvrzení Tomáše Etzlera má reálný základ,. Influencerka se totiž mimo jiné zúčastnila proruské demonstrace, na které řekla „přišla jsem vás podpořit, dezoláti moji“. Soud navíc konstatoval, že influencerka s větším počtem sledujících musí snést zvýšenou míru kritiky.

Kompletní rozsudek zatím není zveřejněn.

Nepravda uvedená v internetovém rozhovoru – Vladimír Železný vs. Lubomír Veselý

Lubomír Veselý uvedl v rámci rozhovoru pro expres.cz: „Vím, že on si pan Železný prožil svoje v okamžiku, kdy schytával za svého otce desetimiliardovou arbitráž, kterou jsme platili my všichni jeho rodině, takže myslím, že má v sobě také spoustu bolístek. Neprávem to schytává, chápu, že si potřebuje někde vypustit páru.“

Vladimír Železný požadoval, aby se Lubomír Veselý zdržel takových tvrzení a veřejně se omluvil v několika médiích za šíření nepravdy. Nejvyšší soud shledal, že tvrzení Lubomíra Veselého o placení arbitráže rodině Železných není dostatečně skutkově podloženo, a přestože tak pan Veselý učinil v rámci novinářské zkratky, nebylo dál nikde poskytnuto doplňující vysvětlení toho, že rodina pana Železného z arbitráže nijak netěžila a nelze spoléhat na jakousi obecnou znalost veřejnosti o poměrech složité problematiky arbitráží. Soud uložil Lubomíru Veselému povinnost se za tento výrok písemně omluvit.

Celé znění rozsudku naleznete zde.

Odpovědnost vydavatelů za výroky třetích osob - INDEX.HU ZRT v. Maďarsko

Maďarské soudy nařídily společnosti Index.hu Informatikai Zrt. zaplatit náhradu škody za zveřejnění příběhu vyprávěného třetí osobou, který soudy shledaly nepravdivým a pomlouvačným. Maďarská společnost si stěžovala, že se předmětný článek týkal veřejné osoby a věci veřejného zájmu, a že příkaz maďarských soudů k zaplacení náhrady škody porušil její právo na svobodu projevu. Evropský soud pro lidská práva jí dal za pravdu a konstatoval následující: „Soudní dvůr se proto domnívá, že uložení povinnosti nahradit škodu v rámci objektivní odpovědnosti žalující společnosti za reprodukci výroků třetích osob bez ohledu na to, zda autor nebo vydavatel jednal v dobré či špatné víře a v souladu s novinářskými povinnostmi a závazky, je obtížně slučitelné s existující judikaturou, podle níž by potrestání novináře za pomoc při šíření výroků jiné osoby v rozhovoru vážně ztížilo přínos tisku k diskusi o věcech veřejného zájmu a nemělo by se předpokládat, pokud pro to neexistují zvlášť závažné důvody".

Celé znění rozsudku (v anglickém jazyce) naleznete zde.

Homofobní a nenávistné projevy na osobním blogu – Amvrosios-Athanasios Lenis v. Řecko

Řecký občan pan Amvrosios-Athanasios Lenis zveřejnil na svém internetovém blogu článek, který by se dal přeložit do českého jazyka zhruba jako: „SPOLEČENSKÁ SPODINA SI POSTAVILA HLAVU! Buďme upřímní a plivněme na ně.“ Tento článek zveřejnil v době, když řecký parlament projednával právní problematiku sňatků stejnopohlavních párů. Za tento skutek mu řecké soudy udělily pokutu a odsoudily ho k trestu několika měsíců odnětí svobody. Pan Lenis se však obrátil na Evropský soud pro lidská práva se stížností proti řeckým úřadům s tím, že jakožto metropolita (obdoba biskupa) řecké pravoslavné církve pro Kalavrytu a Aigialeiu pouze využíval svého práva na svobodu projevu.

ESLP shledal, že se pan Lenis snažil využít článek 10 (svoboda projevu) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod za jiným než jeho skutečným účelem tím, že jej využíval k cílům, které byly zjevně v rozporu s hodnotami, které má Úmluva chránit. V důsledku toho ESLP v souladu s článkem 17 (zákaz zneužití práv) Úmluvy shledal, že návrh je ratione materiae neslučitelný s ustanoveními Úmluvy, a zamítl jej.

Celé znění rozsudku (v anglickém jazyce) naleznete zde.

Odpovědnost za internetové komentáře – ZÖCHLING v. Rakousko

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva se týkal stížnosti ohledně odmítnutí odpovědnosti vydavatele internetového zpravodajského portálu za nenávistné projevy v komentářích uživatelů vůči novinářce. Soud zdůraznil, že v případě nenávistných projevů a hrozby ohrožení fyzické integrity jednotlivců mohou státy shledat odpovědnost internetových portálů, pokud nestáhnou zjevně nezákonné komentáře bez zbytečného prodlení. Novinářka Christa Zöchling, pracující pro rakouský časopis Profil, podala žádost o odstranění urážlivých komentářů, ale rakouský soud její žádost zpočátku zamítl s odkazem na absenci povinnosti vlastníka média sledovat všechny komentáře. ESLP poznamenal, že soud nesprávně nezvážil možnosti toho, jakým způsobem by mohl portál používat systém upozornění a odstraňování komentářů, což by mohlo vyvážit zájmy všech stran. Soud také zdůraznil, že minimální úroveň následné moderace nebo automatického filtrování by byla žádoucí k rychlé identifikaci nezákonných komentářů a jejich smazání v přiměřeném čase, a to i bez notifikace poškozené strany. ESLP dospěl k závěru, že soudní dvůr v dané věci nezajistil vyvážení zájmů a porušil tím článek 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který chrání právo na soukromí a dobrou pověst.

Celé znění rozsudku (v anglickém jazyce) naleznete zde.

Ochrana osobnosti v rámci lékařského zápisu pacienta - R.N. vs. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Pacient nemocnice Královské Vinohrady žaloval nemocnici za to, že do zdravotnické dokumentace a souvisejícího zápisu byly zapsány informace o jeho nevhodném chování, které pacient označuje za nepravdivé. Lékaři do dokumentace konkrétně zapsali, že pacient se po celou dobu pobytu v ambulanci choval verbálně agresivně, přičemž jeho chování je zde charakterizováno jako nepřátelské a hrubé a pacient je v zápisu označen jako „provinilec“. Nejvyšší soud požadavkům pacienta nevyhověl a konstatoval, že zdravotnická dokumentace může obsahovat i subjektivní hodnotící soudy, pokud skutečně souvisí s poskytováním zdravotních služeb, případně s jejich odmítnutím. Dále uvedl, že informace o pacientovi sloužily pouze pro vnitřní potřeby nemocnice, a navíc nebyly natolik hanlivé, aby zasáhly do jeho osobnosti.

Celé znění rozsudku naleznete zde.

Ochranné známky

Slovní ochranná známka jako autorské dílo

M.H. v minulosti spolupracoval se společností TopMonks s.r.o., pro kterou vymyslel název ochranné známky „wisephora“. Spolupráce byla nakonec ale ukončena a M.H. nedal společnosti TopMonks s.r.o. svolení k užití názvu „wisephora“ jako ochranné známky. Společnost TopMonks s.r.o. přesto podala návrh na zápis dané ochranné známky. M.H. se bránil především tím, že název „wisephora“ je jeho autorské dílo, a tudíž ji bez jeho svolení společnost TopMonks s.r.o. nemůže zapsat a užívat. Soud však uvedl, že výraz „wisephora“ nepředstavuje žádné vědecké dílo. Zároveň tento slovní novotvar není možné zařadit ani do kategorie děl uměleckých, protože slovo „wisephora“ samo o sobě nenese žádnou estetickou hodnotu a není ani nikterak spjato s jiným estetickým výstupem tvůrčí činnosti. Právě v tom se slovo „wisephora“ liší například od slova (novotvaru) „Krakatit“, které představuje název celého románu, tj. literárního autorského díla. Soud tak v rozhodnutí uvedl, že výraz „wisephora“ žádné estetické hodnoty nenese a není autorským dílem.

Celé znění rozsudku naleznete zde.

Zápis virtuální střelné zbraně jako ochranné známky

Společnost Colt CZ Group SE chtěla pro svou počítačovou hru CZ BREN 2 zapsat obrazovou ochrannou známku zobrazující virtuální střelnou zbraň, tedy tzv. „herní skin“. EUIPO však zápis zamítl s tím, že taková ochranná známka nemá dostatečnou rozlišovací způsobilost.

EUIPO sdělil, že ochranná známka je velmi věrným zobrazením konkrétní střelné zbraně. Veřejnost by ji proto vnímala jako zobrazení konkrétního fyzického předmětu, tedy střelné zbraně. Taková ochranná známka potom ztrácí schopnost předat obchodní sdělení spotřebiteli a slouží pouze jako obrazové vyjádření konkrétního typu střelné zbraně.

Celé znění rozhodnutí (v anglickém jazyce) naleznete zde.

Zápis gumových medvídků jako ochranné známky

Zápis trojrozměrné mezinárodní ochranné známky ve tvaru gumového medvídka společnosti Rigo Trading S.A., která produkuje výrobky Haribo, nejprve EUIPO zamítl z důvodu široké škály výrobků (šperky, kufříky, aj.), pro které měla být předmětná ochranná známka zapisována, a z důvodu malé rozlišovací způsobilosti, protože spotřebitel obvykle věnuje větší pozornost etiketě nebo názvu výrobku než jeho tvaru, obalu nebo ozdobným prvkům.

Vzhledem k tomu, že ochranná známka nepřipomíná tvar, který mají s největší pravděpodobností sporné výrobky, a vyobrazení gumového medvídka není pro tyto produkty běžné, EUIPO konstatoval, že ochranná známka gumového medvídka má alespoň minimální stupeň rozlišovací způsobilosti, který je třeba chránit ochrannou známkou EU.

Celé znění rozsudku (v anglickém jazyce) naleznete zde.

Zápis obličeje jako ochranné známky

Společnost PS Holding BV si chtěla zapsat obrazovou ochrannou známku, která zobrazovala nizozemskou modelku Puck Schrover. EUIPO však přihlášku zamítl z nejen z důvodu, že obraz modelky nelze oddělit od služeb, na které se přihláška ochranné známky vztahuje, a to z hlediska pozornosti spotřebitelů, ale i z důvodu, že některé specifické vlastnosti ochranné známky jsou obecně známé. Ochranná známka tak nemá dostatečnou rozlišovací způsobilost, protože stejně tak by mohla představovat portrét jakékoli jiné mladé ženy.

Společnost sice argumentovala tím, že Puck Schrover je pro spotřebitele jednoznačně zapamatovatelná a rozlišitelná, neboť se jedná o slavnou modelku, ale tyto námitky před úřadem neobstály. EUIPO však zatím možnost registrace obličeje jako ochranné známky zcela nevyloučil. Podle něj je však zásadní, aby obličej, který je v ochranné známce zobrazen, měl dominantní nebo rozlišovací znaky, podobně jako např. nos Barbry Streisand nebo vlasy Donalda Trumpa, které byly v minulosti úspěšně zapsány jako ochranné známky.

Celé znění rozsudku (zatím dostupné pouze v nizozemštině) naleznete zde.

Může být tvar LEGO postavičky chráněn jako prostorová ochranná známka?

Německá společnost BB Services GmbH podala návrh na prohlášení neplatnosti ochranné známky ve tvaru postavičky LEGO. Argumentovala tím, že ochranná známka je tvořena výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku a který je výlučně pouze technickým řešením, a nemůže tak sloužit jako ochranná známka.

Tribunál EU však konstatoval, že přinejmenším některé podstatné znaky nejsou pouze obecným a technickým znakem zboží (např. ruce a nohy hraček), ale jsou dekorativní nebo nápadité a vyplývají z volné úvahy konstruktéra figurky a stavebnice – například válcovitý tvar hlavy nebo nohy s vybouleninami pod chodidly a dvěma kulatými otvory vzadu.

Celé znění rozsudku naleznete zde.

PRASA S.A. neuspěla s registrací svého vzoru černobílé série trojúhelníků jako ochranné známky

Společnost PRADA S.A. se pokusila zaregistrovat svůj vzor složený ze série černobílých trojúhelníků jako ochrannou známku. Registrace však nebyla zcela úspěšná a EUIPO pro mnoho tříd registraci zamítl. EUIPO konstatoval, že trojúhelníkový vzor nemá ve vztahu k výrobkům a službám, pro které byl zápis zamítnut, dostatečnou rozlišovací způsobilost. Dále dodal, že vzor ve tvaru trojúhelníku je základním a běžným stylem, neboť se skládá z pravidelného sledu trojúhelníků stejné velikosti, které jsou odlišeny střídáním tmavé a světlé barvy. Vzor tedy neobsahoval žádnou odchylku ve vztahu k běžnému zobrazení vzoru spočívajícího v opakování základního geometrického tvaru. Z těchto důvodů registraci zamítl.

Celé znění rozhodnutí (v anglickém jazyce) naleznete zde.

Zvuk Porsche nemůže být zapsán jako ochranná známka

Společnost Porsche požádala o registraci zvuku motoru svého vozidla v podobě elektronické zvukové sekvence trvající několik sekund, obsahující rychlou akceleraci motoru.

EUIPO však byl názoru, že zvuková ochranná známka neobsahovala žádné nápadné nebo zapamatovatelné prvky takového druhu, aby byl její tón typický pro přihlašované výrobky/služby. Přestože zvuk byl syntetický a uměle vytvořený, EUIPO usoudil, že známka nemá dostatečnou rozlišovací způsobilost a spotřebitelé by nebyli schopni tento zvuk přiřadit ke konkrétnímu obchodníkovi a mohli by například předpokládat, že patří jinému výrobci aut.

Porsche přirovnávalo svoji navrhovanou zvukovou známku k Beethovenově symfonii nebo ke zvuku světelných mečů ze série Star Wars. Toto přirovnání ale EUIPO odmítl s tím, že zvuk motoru není hudební skladbou.

Protože německý patentový a známkový úřad již dříve zaregistroval zvukovou ochrannou známku BMW, lze v této věci v dohledné době očekávat další vývoj.

Celé znění rozhodnutí (zatím pouze v němčině) naleznete zde.

Třídy ochranných známek se musí jasně definovat!

Nejvyšší správní soud zdůraznil povinnost přihlašovatele ochranné známky dostatečně jasně a přesně vymezit výrobky nebo služby, pro které přihlášku podal, aby bylo možné určit rozsah požadované ochrany. Pokud přihlašovatel v seznamu nárokovaných výrobků či služeb uvede dodatek, který není způsobilý tyto výrobky či služby přesně vymezit a ohraničit (například protože začíná slovem „zejména“), tak se k takovému dodatku pro účely řízení o námitkách a pro účely následného soudního přezkumu rozhodnutí o námitkách nepřihlíží.

Celé znění rozsudku naleznete zde.

Ostatní

Nová ochrana pro řemeslné a průmyslové výrobky

Evropský parlament přijal nařízení o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků. Na základě daného zařízení bude vytvořen nový celoevropský systém ochrany zeměpisných označení pro výrobky jako jsou šperky, textil, sklo, porcelán a jiné. Nový systém by měl být účinný od prosince roku 2025.

Řemeslné a průmyslové výrobky byly dosud chráněny jen na základě vnitrostátních právních předpisů a neexistoval jednotný unijní systém. Dle nařízení budou řemeslné a průmyslové výrobky nově chráněny systémem rovnocenným chráněným zeměpisným označením, který bude navíc chránit i tzv. nezemědělské produkty. Umožní tak výrobcům chránit řemeslné a průmyslové výrobky spojené s jejich regionem a jejich tradičním know-how. V České republice by do tohoto nového systému mohl být registrován například český křišťál.

Nařízení naleznete zde.